ANNA
V občanském kalendáři má svátek 26.července, v církevním společně se jménem Jáchym. Jsou připomínáni spolu, neboť celý život spolu prožili. Byli to totiž rodiče P. Marie. Druhý vatikánský koncil stanovil památku Jáchyma a Anny na společný den 26. července, do té doby se oba slavili po celém světě v různé dny. Obě jména jsou hebrejského původu, Anna znamená "milostiplná" či "milá", Jáchym prý "bude Bohem vyvýšen". Apokryfní Jakubovo evangelium vypravuje o Jáchymovi, že byl starším knězem a žil se svou ženou Annou v Jeruzalémě. Jednoho dne odmítl velekněz v chrámu Jáchymovu obět. Důvodem byla skutečnost, že Jáchym nezplodil za 20 let manželství žádné děti. Hluboce pokořený a nešťastný muž odešel na pole, kde se mu při polní práci zjevil anděl a zvěstoval mu narození dítěte. V té době měla stejné andělské zjevení i Anna. Skutečně pak porodila dceru Marii, budoucí matku Ježíšovu. Svátek Obětování P. Marie dodnes připomíná den, kdy Jáchym a Anna v chrámu zasvětili své dítě Bohu. Zdali se manželský pár dožil ještě narození Kristova, není známo.. Jisté je, že uctívání Anny dosáhlo vrcholu v 15. a 16. století, kdy přijal roku 1481 papež Sixtus IV. Annu do římského kalendáře a v roce 1584 nařídil papež Řehoř XIII. svátek sv. Anny slavit. Její uctívání podporovaly všechny významné řehole. Annin kult se šířil stále více, vynořilo se také spousta jejích ostatků. Také četná evropská města prohlašují, že mají Anniny ostatky, o jejich pravosti je ovšem možno s úspěchem pochybovat. V mnoha zemích byly dříve slavné pouti sv. Anny, např. v Annabergu (Dolní Rakousko), Sulzbachu a Unterkreuzbergu v Bavorsku nebo v Nantes, Apt a Anne d Aury ve Francii. Jáchym byl naproti tomu vždy velmi uctíván ve východní církvi, kde lze naopak svátek sv. Anny prokázat až od poloviny 6. století. Anna je patronkou Florencie, Innsbrucku a Neapole a lidé ji prosí za šťastný sňatek a manželství, za požehnání dětí, za šťastný porod a za svou si ji berou matky, vdovy, hospodyně, dělnice, domácí zaměstnanci, horníci, tkalci, soustružníci, umělečtí truhláři, mlynáři, kramáři, provazníci, krejčí, krajkáři, čeledíni a ještě mnozí další.
Jméno je hebrejského původu, pochází ze slova channáh, které znamená "milostná, milostiplná", popř. "líbezná, milá". Domácké podoby: Anie, Anka, Ančí, Anče, Andulka, Anička, Aninka, Ańa, Aninka, Anuška, Nanynka, Nanynka, Nina aj.

VALERIE - svátek má 18.dubna.
V občasnkém kalendáři slaví svátek tento den Valerie. Jméno je latinskeho puvodu, a znamená "náležející k rodu Valeriu". Základ tohoto jména musíme hledat v latinských jménech Valerius a Valentinus, která jsou odvozeninami od slova Valens, "silný". Valerie tedy znamená silná nebo také "něco platná". Dnešní Valerie pocházela z Limoges (Francie), kde se podle legendy ve 3. století narodila. Byla prý pokřtěna biskupem Marcialem. Krátce před křtem zrušila zasnoubení s pohanským vévodou Štěpánem. Ten potupu neunesl a nařídil, aby byla nebohá dívka ihned popravena mečem. Co se však nestalo: Valerie vstala, vzala svou hlavu a vedena andělem odešla do kostela za knězem Marcialem, který ji pokřtil. Její kult a tato hrůzyplná legenda se šířily především ve Francii.
Domácké podoby: Vali, Valka, Valinka, aj.
Prameny: http://www.libri.cz/databaze/jmena; Miloslava Knapová - Jak se bude jmenovat?